...

Fotografka Vivian Del Rio: Jsem filmařkou svého vlastního světa

Fotografování je pro mě příležitost pozorovat a žasnout, ale hlavně příležitost vyrovnat se se světem, najít v něm něco, co mě oslovuje, a poskládat z toho mozaiku. Pokaždé mě překvapí, že svět, který jsem vytvořil, je někomu blízký, že v něm lidé nacházejí něco, co souzní s jejich myšlenkami a pocity – a to mě nemůže netěšit.

Fotografické vybavení

1. „Grafika“. Moskva. prosinec 2011

Barvy jsou všude, jen je třeba je vidět

Musím se hned přiznat, že jsem velmi líný umělec. Místo natahování pláten a ždímání barev prostě vezmu do ruky fotoaparát, stisknu tlačítko a výsledek je okamžitý. Opravdu miluji pokrok, všechny ty věci, které vynalezli líní lidé jako já: myčky nádobí a pračky, robotické vysavače a další počítače – kolik času se tím uvolní, jen střílejte! Já ano. Zvláště když svítí slunce, barvy světa jsou obzvlášť jasné, a to je pro mě velmi důležité. Chodím ven a někdy ujdu až dvacet kilometrů denně, abych našel dobré záběry. Snažím se mít fotoaparát neustále u sebe, i když jdu do lékárny nebo na obchodní schůzku.

Zdá se, že to všechno začalo, když mě v nevědomém věku odvezli na Kubu. Tam jsem si postupně zamiloval jasné barvy a používal je ve své vlastní tvorbě při malování, ilustrování časopisů a nyní i při fotografování. A naučil jsem se najít barvu na každém místě, kam jsem přijel: v Praze, Irkutsku, Rostově na Donu a na mnoha dalších místech. Lidé byli zpočátku překvapeni a nemohli uvěřit, že něco takového existuje vjejich městech.

Už od své první samostatné výstavy jsem se setkával s dotazy ohledně zpracování a Photoshopu, ale pak si na to všichni zvykli, zejména poté, co jsem začal vyučovat předmět „Barva ve fotografii“ na Škole výtvarných umění. Tam a na venkovních workshopech učím ostatní vidět barvy. Ukázalo se, že mnoho lidí to nevidí, protože tomu prostě nevěnují pozornost a většina lidí přikládá větší význam ději a literatuře. Ale když se nad tím zamyslíte, pochopení přichází až poté, co jste něco viděli a cítili. Ale myslím, že ve fotografii je důležité všechno: objekt, kompozice, barva. Nezachytím ani tu nejúžasnější věc, pokud nevidím celkový obraz. Takže jsem stále umělec s fotoaparátem v ruce a jsem spíše umělecký fotograf než cokoli jiného. Například s rovinou se snažím zacházet velmi opatrně, protože je dvojrozměrná a obraz, který vytváří, je jen iluzí trojrozměrnosti. Proto v záběru vytvářím prostor pro scénu, ve které se děj odehrává. Je pro mě důležité, aby se příběh, který fotografuji, vešel do jediného záběru a nezanechal ani náznak toho, že je ještě něco za ním. Každá fotografie je pro mě hotovým uměleckým dílem. Další snímek je jiný příběh. Proto asi dělám pouliční fotografii, ne reportáže nebo žurnalistiku, kde musíte vysvětlovat události a dění ve světě a v zemi. Jsem filmařem svého vlastního světa, přestože je poměrně dokumentární a realistický.

Fotografické vybavení

Fotografka Vivian Del Rio

Vivian Del Rio – výtvarnice, designérka, fotografka, členka Prahaského svazu umělců a Ruského svazu fotografů. Narozen v Praze. Dětství jsem strávil s rodiči na Kubě. Vystudovala jsem grafický design na Prahaské státní univerzitě polygrafických umění. Absolvoval studium na Carmarthenshire College of Technology and Art ve Velké Británii.Věnuje se fotografii, malbě, ilustraci, designu. Autor knih „Nevědomé malování“, „Zahradničení“ a „Habana + Moskva“. Její práce byly několikrát vystaveny na samostatných i skupinových výstavách. Žije a pracuje v Praze.

Havana plus Moskva

Často jsem obviňován, že nevím, kde jsou mé fotografie pořízeny. Stejně úspěšně by mohli být z Paříže, Berlína, Moskvy nebo Kuby. To je základ mé knihy „Habana + Moskva“, která právě vyšla v nakladatelství FotoKarta. Zdá se mi, že vůbec není důležité, co, kde a čím člověk natáčí, ale důležitá je jeho osobnost, co přesně chce lidem kolem sebe říct. Důležitý je subjektivní pohled každého jednotlivého fotografa. Kniha je postavena na srovnání dvou mých rodných měst: v jednom jsem se narodil a prožil celý vědomý život, ve druhém jsem prožil jen dřívější dětství. Dívám se, porovnávám, analyzuji a zjišťuji, že projevy života v obou hlavních městech jsou si nesmírně podobné a že lidé jsou lidé, jen podmínky, ve kterých se nacházejí, jsou odlišné.

Tady je epizoda, kterou jsem viděl v Anglii: Na nástupišti čekali na vlak velmi slušní a korektní muži a ženy. Nečekaně však přijel vlak s mnohem menším počtem vagonů než obvykle… Co se stalo s angličtinou? V okamžiku se proměnili: strkali do sebe a reptali, až se posadili na svá místa. Okolnosti se mění, lidé se mění. A okolnosti mohou zahrnovat jílovitou půdu, přílišnou vlhkost, osm měsíců zimy, spalující slunce… a mnoho dalšího.

Fotografování – příležitost pozorovat a žasnout

Nedávno jsem se ocitl ve městě, kde jsem nebyl asi pět let a kde jsem se moc dobře neorientoval. Ale s překvapením jsem zjistil, že jsem vyfotil tenhle dům, a tenhle, a tuhle budku, a tohle okno… A s těmito „zářezy“ jsem se dostal na správné místo. Fotografie tedy není jen důkazem existence: „Byl jsem tam, viděl jsem to“, ale také příležitostí zapamatovat si detaily, které by v reálném životě zůstaly nepovšimnuty. Je to jako další paměť. Když se dívám na své snímky, vzpomenu si, kdo je pořídil, kdy a kde byly pořízeny, a někdy dokonce i na vůně, zvuky a slova. Všimnu si i těch nejmenších detailů, které se začnou mysticky rýmovat a dodávat obrazu další význam.

Jsem tak rád, že konečně vynalezli digitální fotoaparát, který neomezuje počet snímků, které mohu pořídit: nemusím se bát, že všechno zničím nebo že mi dojde film. Pro mě je to určitý druh svobody, kdy nemusím o materiálu přemýšlet, ale mohu se plně ponořit do pozorování a rozjímání.

Fotografické vybavení

2. „Transition“ ze série „Naši malí bratři a sestry“. Moskva. září 2008

Fotografování samozřejmě skutečně změnilo můj život i mou osobnost. Stal jsem se mnohem sebevědomějším, dokonce i drzejším. Mnohem lépe se mi komunikuje s cizími lidmi a nakonec i s těmi, které znám. Dostal jsem se pryč z domova, hodně jsem cestoval a viděl místa, kam bych se bez fotoaparátu nedostal. Stal jsem se mimořádně všímavým a vyvinul jsem si rychlou reakční dobu. A jsem velmi šťastná, že se mi to všechno stalo, děje se a snad se bude dít i v budoucnu.

Fotografické vybavení

3. Studenti nižších ročníků středních škol. Havana. Kuba. únor 2014

Práce fotografa samozřejmě hodně změnila můj život i charakter. Stal jsem se mnohem sebevědomějším, dokonce i drzejším. Mnohem lépe se mi komunikuje s cizími lidmi a nakonec i s lidmi, které znám. Odjel jsem z domova, hodně cestoval a viděl různá místa, kam bych se bez fotoaparátu nedostal. Stal jsem se velmi všímavým a vyvinul jsem si rychlou reakční dobu. A jsem velmi šťastná, že se mi to všechno stalo, děje a doufám, že se to stane i v budoucnu.

Fotografické vybavení

4. „Pohled. Dívka ve veřejné dopravě. Havana. Kuba. únor 2014

Fotografické vybavení

5. Školáci u občerstvení. Havana. Kuba. únor 2014

Fotografické vybavení

6. „Pohled“ ze série Za sklem. Moskva. říjen 2008

Fotografické vybavení

7. Zelená zeď. Havana. Kuba. únor 2014

Fotografické vybavení

8. Pouliční žebrák. Havana. Kuba. únor 2014

Fotografické vybavení

9. „It’s time“ ze série „Men in Pink“ Muži v růžovém . Moskva. duben 2008

Fotografické vybavení

10. Práce v poledne. Havana. Kuba. únor 2014

Fotografické vybavení

11 „Co je za Moskvou??“. Moskva. červen 2013

Fotografické vybavení

12. „Šťastný nový rok, šťastný nový rok“. 1. ledna 2013. Moskva. Červené náměstí.

Ohodnotit tento článek
( Zatím žádné hodnocení )
Michal Dvořák

Zdravím, milí čtenáři! Jsem Michal Dvořák a moje cesta světem domácích spotřebičů trvá více než 28 obohacující roky. To, co bylo zahájeno jako zvědavost na mechaniku těchto každodenních nezbytností, rozkvetlo v trvalou vášeň a kariéru věnovanou pomoci ostatním při navigaci v oblasti domácích spotřebičů.

Recenze spotřebičů od odborníků
Comments: 4
  1. Petra

    Vysoká škola filmového umění vždycky přitahuje kreativní jedince, kteří touží vyprávět své vlastní příběhy. Jsem zvědavý, jaké příběhy a obrazy Vivian Del Rio vytváří ve svém filmovém světě. Mohl(a) byste se podělit o její téma nejnovějšího projektu či nějaké zajímavé detaily z její práce?

    Odpovědět
  2. Tereza Holubová

    Kdo je Vivian Del Rio a jaký je její přístup k fotografování? Jaká témata a styl ji zajímají nejvíce?

    Odpovědět
    1. Petr Urban

      Vivian Del Rio je renomovaná fotografka s jedinečným přístupem k fotografii. Její práce je plná barev a emocí, které dokáže zachytit přes objektiv fotoaparátu. Její největší zájem spočívá v portrétování lidí a zachycování jejich osobností a příběhů. Ke každému modelu se snaží najít individuální přístup a zachytit jejich jedinečnost. Dále ji také zajímají témata jako příroda, architektura a street fotografie. Její styl je charakteristický světlými a dynamickými snímky, které vyzařují energii a život. Celkově Vivian Del Rio je talentovaná umělkyně, která dokáže přenést svoji vášeň a citlivost do každé své fotografie.

      Odpovědět
    2. Pavel Kopecký

      Vivian Del Rio je talentovaná fotografka se sídlem v Praze. Její přístup k fotografování je nekonvenční a inovativní. Snaží se vytvářet originální obrazy plné emocí a atmosféry. Její nejvíce zajímající témata jsou portréty, móda a krajina. Má zájem o experimentování s různými styly a technikami, aby svým snímkům dodala jedinečnost. Její práce je často spojena s intenzivními barvami a zaměřuje se na detaily, které přitahují divákovu pozornost. Vivian Del Rio je vyhledávanou fotografkou a její vysoce osobní přístup k fotografování ji odlišuje od ostatních.

      Odpovědět