Když jsem ho uviděl, byla to láska na první pohled! Obrovský, krásný, divoký vůbec ne domácí . lesklé! Šestidveřové dvoumetrové monstrum!
Musíš být můj,“ řekla jsem a přejela vzrušením zvlhlým prstem po hladkém ocelovém povrchu. Mírně se chvěje a já věděl, že je to znamení prodejce říkal, že je to ze dvou kompresorů , ale co ví o lásce?
Slíbil jsem svému budoucímu nejlepšímu příteli, že se vrátím a budu hledat peníze.
Z prodeje stroje jsem získal třetinu peněz, které jsem potřeboval, a vzal jsem si Sigmunda.
Porod nebyl snadný, nechtěl jsem ho ani na chvíli opustit, musel jsem s ním jet v dusné a zaprášené dodávce přes půl města. Dostal jsem divokou alergii na prach a hromadu boulí na boku náklaďáku, ale neodradilo mě to, toužil jsem s ním být sám a dát si…
Asi o dvě hodiny později jsme přijeli na příjezdovou cestu k mému malému bytu, kde jsem bydlela se svou rodinou a dvěma krásnými dětmi.
Škoda, že prodejci neuvedli hmotnost lednice, ale z přísných pohledů nakladačů jsem pochopil, že se chystají šturmovat minimálně na vrchol komunismu a to vše bez kyslíku. Ale práce je práce! Ozval se tlumený výkřik předáka a oni převzali práci.
Ano, je! Zvedli ji a položili! Bylo jich šest. Dva z nich s bílými obličeji začali něco hledat v trávě u verandy a mumlali „potřebuju to, mám děti“. Předák ke mně přišel s vyčítavým výrazem ve tváři v jeho očích jsem jasně četl: „Proč jsi toho parchanta Biryuse nekoupil??“ a zeptal se: „Měli bychom dodat, drahá soudružko!“
– „Kolik?“ zeptal jsem se, protože jsem věděl. Mohu přidat jen půl kila pohanky a půl sklenice nízkotučného kefíru.
– Další čtyři! – téměř vykřikl a plivl na chodník.
– Dobrý.
Předák za přísného přihlížení stěhováků zavolal do kanceláře a požádal všechny, kdo tam byli, aby přišli.
LIGHT. Ne že bych spěchal, ale už jsem chtěl tenhle epos dokončit.
Poté, co všechny oslnili svými světlomety, konečně dorazily posily.
Byli čtyři a všichni měli v očích ocelový nádech. Elita nakládání a vykládání, to mě napadlo. Teď to dokončíme.
Před vzestupem jich bylo deset. Poté, co je zvedli, odtáhli a postavili ke dveřím verandy, jich zbylo osm.
Dva jsme ztratili na schodech verandy, další ve dveřích. Zbytek „bogatyrů“ s roztaženými nozdrami vynesl ledničku do pátého patra, jako by to byla jejich poslední a rozhodující bitva.
V prvním patře jsme se rozhodli přenocovat.
Protože by obříka nikdo neukradl, nechali jsme ho na schodech a dohodli se, že se zítra za úsvitu sejdeme na rozlučkovém místě.
Noc ubíhala v dlouhém očekávání.
Na schůzku jsem přišel včas, ale ostatní přišli na oběd. Ocelový lesk v chlapcových očích se změnil v plechové tóny a smutek.
Přišlo jich osm. Do večera jsme vyčistili celé schodiště, na třetím jsme v boji ztratili další dva muže a na čtvrtém jsme se zastavili. Brigádní generál. promočený námahou a únavou mi třesoucíma se rukama podal cigaretu a kouřili jsme.
– Potřebujete ji? – zeptal se.
– Dětský sen, namítl jsem.
Nemohl jsem nikoho najmout, o té ledničce už ví půlka města, nikdo by to nedělal, zdraví je důležitější, – snažil se apelovat na soucit.
– „Zvládneme to,“ uklidňovala jsem ho.
Leželi v autě a sténali. Bylo mi jich líto, sebe i Zikmunda.
Za úsvitu dorazila nová várka stěhováků, aby nahradila ty použité. Pocházeli ze střední Asie a bylo jich 18!!!
Předák byl stejný, ale vypadal čiperněji.
– speciální tým z Taškentu,“ pochlubil se a ukázal na dav malých stěhováků.
– Shikidim! – Zakřičel jsem na ně a zamával jim.
– Prudce se rozběhli a rychle se střídali v nošení mého monstra ke dveřím bytu. V boji na schodech ztratil jen čtyři.
Dveře byly menší než lednice. Již o třetinu a o něco níže.
– b…….!!! – křičel předák.
– Alláhu Akbar!!! – spolu s ním naříkali jeho bojoví druzi a strkali ho ke dveřím.
Lednice s rachotem, cihlami a výztuhami vletěla do bytu a po dosažení obývacího pokoje se zastavila a zabořila se do parket.
– To je vše,“ vydechl předák.
Poté, co jsem tomu chlápkovi dal peníze, které jsem si půjčil od sousedů, kteří už dva dny chodili z okna, a peníze za dodávku, zůstal jsem se Sigmundem sám…
Konec části 1, části 2 a 3 si můžete přečíst na mém blogu iholodblogspot nebo počkat na webových stránkách.
Proč jste prodal svůj dům a koupil si ledničku Zigmund & Shtain h.1?
Proč jste prodal váš dům a koupil si ledničku Zigmund & Shtain h.1? Mohl byste se podělit o důvody a výhody této změny? A jak jste spokojen s novou ledničkou? Děkuji za sdílení vašeho příběhu!