Na bienále Móda a styl ve fotografii, které pořádá Muzeum multimediálního umění, se letos představil slavný August Sander. Někteří diváci byli zmateni: „Co má Zander společného s módou a stylem?? Možná odpověď na tuto otázku: Sander je natolik významnou a systematickou postavou v dějinách fotografie, že má zřejmě všechno co do činění s…
Děkujeme Muzeu multimediálního umění za sdílení fotografií.
August Zander. Notář, 1924
Vytiskl Gunther Sander v roce 1980.
© Die Photographische Sammlung/SK Stiftung Kultur – August Sander Archiv, Kolín nad Rýnem; RAO, Moskva, 2013
Galerie Priska Pasquer Kolín nad Rýnem
Zanderovy fotografie jsou plné detailů, na které je zajímavé se podívat. Módu, hmotnou kulturu, řeč těla, mimiku, charaktery a osudy lze interpretovat s nekonečnou lehkostí. Ekonomika, morálka, psychologie, životní styl a životní podmínky, pohodlí a blahobyt, chudoba a nemoc, bezstarostnost a péče, narcismus a plachost, jedinec a skupina – Sanderovy fotografie nabízejí mnoho objektů ke zkoumání a interpretaci.
Patří mezi ně také móda a styl. Divák může od umění očekávat uspokojení různých emocionálních a estetických potřeb a umělcovo dílo může potěšit, pobouřit nebo odradit, ale u Zandera nemáme co do činění s emocemi, ale s informacemi. Objektivně podané informace jsou vždy cenné, bez ohledu na předsudky nebo preference.
První polovina dvacátého století byla obdobím, kdy fotografie určovala směr svého budoucího vývoje. Rozkvět ilustrovaného tisku pomohl rozvinout zásady reportáže – živého a přesvědčivého popisu událostí a osobností. Avantgardní fotografové navrhovali podívat se na známé věci z nového úhlu, tak jak to nedokázal nikdo jiný, kromě fotografa, který se pohybuje v rytmu moderního života – nahoru, dolů a po úhlopříčce – se svým maloformátovým fotoaparátem.
Američtí puristé ze skupiny f/64 prosazovali nové kánony krásy – čistě fotografickou krásu, která neodpovídá standardům malířství a sochařství, ale není s nimi v zásadním rozporu. Fotografie hledala a našla sama sebe, svůj vlastní zvláštní jazyk, filozofii, vztah k realitě a symbolu. Zander se snažil získat z fotografie to, co v 19. století považovali za její přirozenou vlastnost: klinickou, protokolární objektivitu.
August Sander. Umělec Anton Rederscheidt a jeho žena Martha Hegemannová, kolem roku 1925
Vytiskl Gunter Sander v roce 1974.
© Die Photographische Sammlung/SK Stiftung Kultur – August Sander Archiv, Kolín nad Rýnem; RAO, Moskva, 2013
Galerie Priska Pasquer Kolín nad Rýnem
Magnum opus Augusta Sandera, projekt „Lidé 20. století“, zahrnuje období od konce 10. do začátku 30. let 20. století. Rozhodl se prozkoumat německý národ prostřednictvím fotografie – sestavit kompletní katalog svých současníků „podle stávajícího společenského řádu“. Zander rozděluje celou německou společnost do sedmi skupin, což je zcela originální rozdělení, které se snaží reflektovat všechny možné přístupy: profesní, třídní, rodinné, kulturní atd. p. Zemědělec, Řemeslník, Žena, Panství a povolání, Umělci, Velké město a Poslední lidé.
Mezi Zanderem fotografovanými osobami je poměrně dost známých osobností umění, kultury a veřejného života, ale fotograf neuvádí jejich jména, nýbrž snímky podepisuje podle jím zvolených klasifikačních zásad: vdovec se dvěma dětmi, lékárník, tulák, stalker, manželka architekta.
Jeho znaky nejsou konkrétní jedinci, ale zástupci druhů, tříd a rodů. Pokud fotograf dokáže zachytit realitu co nejpoctivěji a nejnestranněji – bez snahy o vylepšování, zdůrazňování nebo usměrňování výkladu, jen aby ji ukázal takovou, jaká je – pak je fotografie ideálním nástrojem pro současníky a potomky, aby mohli vyvodit závěry o stavu lidstva v daném historickém okamžiku. lidu jako celku a jeho jednotlivých zástupců.
„Fotografie dokáže zprostředkovat realitu v celé její kráse, aniž by skrývala někdy děsivou pravdu, ale také dokáže klamat tím nejbrutálnějším způsobem. Musíme se naučit vidět pravdu, odhalit ji našim současníkům a předat ji dalším generacím, ať už z ní máme prospěch, nebo ne. Možná jsem jako rozumný člověk příliš odvážný na to, abych viděl věci tak, jak jsou, a ne tak, jak by měly být, ale doufám v odpuštění, protože jinak to nejde.“
August Sander. Sekretářka v západoněmeckém rozhlase v Kolíně nad Rýnem, 1931
Vytiskl Gunter Sander v roce 1979.
© Die Photographische Sammlung/SK Stiftung Kultur – August Sander Archiv, Kolín nad Rýnem; RAO, Moskva, 2013
Co-operative Galerie Priska Pasquer Kolín nad Rýnem
V dějinách fotografie jsou Sanderovi dědicové tradičně označováni za mistry následujících generací, jejichž tvorba spojuje analýzu individuálního a archetypálního. Většina snímků jsou portréty, ale nejen ty. Obvykle se mezi nimi uvádí Diane Arbusová, ale podle mého názoru je Arbusová se Zanderovou příbuzná snad jen v touze popsat nějaký jev, ale tento popis není objektivní, ale právě naopak.
Susan Sontagová řekla, že Arbusová má určitý autorský postoj, který vyjadřuje svými portréty. Zanderova pozice spočívá v absenci pozice, nebo alespoň v tom, že není nijak viditelná. Posláním fotografie je podle Sandera poskytnout objektivní obraz, z něhož lze vyvodit objektivní závěry.
Nekompromisní objektivita může být problémem. Upřímnost a přímočarost mohou být nevýhodné. V Sanderově případě se to ukázalo velmi rychle poté, co nacisté bez vysvětlení zakázali pokračovat v projektu a pokusili se stáhnout to, co již bylo realizováno.
Skutečné pokračování Zandera vidíme u současných konceptualistů, jejichž neurážlivé, neemotivní, protokolární a nudné série často zanechávají neškoleného diváka zmateného a podrážděného. Mistři düsseldorfské školy, krajináři zobrazující banální městské prostory, portrétisté, jako byl slavný mistr Rineke Deikstra. Pokud se zbavíme hlasu autora a necháme mluvit vybrané objekty, budou mluvit samy za sebe. A je to obraz, který jim umožní být slyšet.
August Sander. Pracovníci cirkusu, 1926-1932
Vydal Gunter Sander v roce 1982.
© Die Photographische Sammlung/SK Stiftung Kultur – August Sander Archiv, Kolín nad Rýnem; RAO, Moskva, 2013
Galerie Priska Pasquer Kolín nad Rýnem
Fotografie může odhalit to, co nelze objevit jinak než vytvořením vizuálního katalogu, rejstříku, typologie. Analýzou shromážděných dat můžete vidět neviditelné a vyvodit závěry. O podobnostech a rozdílech, o strukturách a vzorcích. Proto je důležité obsáhnout co nejvíce materiálu, aby byl jev popsán jako celek. „Zdařilá fotografie je pouze úvodním krokem na cestě k inteligentnímu využití fotografie. Jeden nebo dva či tři záběry mi nestačí, obraz je jako mozaika, analytické kvality dosáhne, až když je prezentován jako celek.
Zanderovi a jeho následovníkům nejde o krásu, dobro nebo zlo – zajímá je pravda. Jak skutečně fotografie odráží realitu, to je věčná otázka fotografie. Mezi filozofy a analytiky dlouho převládal názor, že fotografická objektivita je nemožná: každá fotografie pořízená člověkem je vždy interpretací a kulturně podmíněným produktem. Zander se na přelomu století pokusil přiblížit pravdě, přestože jeho snaha byla zjevně marná. Nebudeme o sobě znát celou pravdu. Ale můžeme se o to pokoušet dál.
August Sander. Pohled na ostrov Nonnenwerth, 1930
© Die Photographische Sammlung/SK Stiftung Kultur – August Sander Archiv, Kolín nad Rýnem; RAO, Moskva, 2013
Galerie Priska Pasquer Kolín nad Rýnem Kolín nad Rýnem
August Sander. Cukrář, 1928
Vytiskl Gunther Sander v roce 1979.
© Die Photographische Sammlung/SK Stiftung Kultur – August Sander Archiv, Kolín nad Rýnem; RAO, Moskva, 2013
Galerie Priska Pasquer Kolín nad Rýnem
August Sander. Umělec Gottfried Brockmann , 1924
Vytiskl Gunther Sander v roce 1980.
© Die Photographische Sammlung/SK Stiftung Kultur – August Sander Archiv, Kolín nad Rýnem; RAO, Moskva, 2013
Galerie Priska Pasquer Kolín nad Rýnem
August Sander. Raoul Hausmann jako tanečník, 1929
Vytiskl Gunther Sander v roce 1974.
© Die Photographische Sammlung/SK Stiftung Kultur – August Sander Archiv, Kolín nad Rýnem; RAO, Moskva, 2013
Galerie Priska Pasquer Kolín nad Rýnem
Jaké jsou nejvýznamnější fotografické práce Augusta Sandera a jaké poselství nesou?
Augustu Sandero je světoznámý polský fotograf se specializací na portrétní fotografii. Jeho nejvýznamnější práce zahrnují sérii fotografií nazvanou „Lidé 20. století“, která zachycuje různé obyvatele polské vesnice v průběhu 20. století. Jeho fotografie jsou významné zejména pro svou autentičnost a schopnost zachytit jedinečnost každého jednotlivého portrétu.
Poselství, které tyto fotografie nesou, je zhmotnění lidského života a jeho proměn v průběhu času. Sandero se zaměřil na běžné lidi z polské venkovské obce, jejich práci, radosti i utrpení. Jeho portréty nám umožňují nahlédnout do jejich životů a vnímat jejich individualitu a důstojnost. Práce Augustu Sandera nám tak připomíná krásu a jedinečnost každé lidské existence a důležitost zachycení těchto okamžiků v fotografii.
Jaký je fotografický styl Augusta Sandera a jaký vliv měl na umění?