Protisvětlo a noční snímky: světlá a temná stránka života

V tomto článku nebudu podrobně vysvětlovat známé fotografické pojmy, takže se hned dohodněme, že znáte následující: „Rychlost závěrky je doba, po kterou je závěrka otevřená. „ISO je citlivost obrazového snímače. „Clona“ je číslo, které udává, kolikrát je objektiv zakrytý dopadajícím světlem. „Kropův faktor“ je číslo, které udává, o kolik je snímač vašeho fotoaparátu menší než takzvaný „plný“ snímač 35×24 mm. Nejde o počet pixelů, ale o geometrickou velikost snímače. „Ohnisková vzdálenost objektivu“ je číslo, které je uvedeno na objektivu. Čím vyšší číslo, tím více objektiv „přiblíží“ obraz. Uvědomuji si, že to není vědecké vysvětlení, ale zatím to stačí.

Nejprve je třeba si ujasnit, co je to dynamický rozsah. Zjednodušeně řečeno je to poměr mezi nejjasnějším a nejtmavším světlem, ve kterém můžeme rozlišit detaily a polotóny. Dynamický rozsah v přírodě se mění tisíckrát a desetitisíckrát. Proto se ve fotografii měří logaritmicky. Takzvané „fotostopy“ se od sebe liší 2krát. Všechna zařízení a naše oči mají různý dynamický rozsah.

Například nejsvětlejší bod monitoru se od nejtmavšího bodu liší koeficientem 500, což znamená, že monitor dokáže reprodukovat maximálně 9 fotografických kroků. A lidské oko dokáže rozlišit až 14 kroků, tj.e. Dynamický rozsah monitoru se liší od toho, co dokáže rozlišit lidské oko, o 14 – 9 = 5 stupňů, tedy 32krát více, než dokáže reprodukovat monitor. Fotoaparát dokáže zaznamenat pouze 9-10 kroků v jednom snímku.

Za běžného denního světla není největší rozdíl mezi jasem ve stínu a jasem v osvětleném místě větší než 200 až 500krát, takže to snadno zachytí každý fotoaparát. Pokud však vyjdete v noci na ulici, rozdíl mezi tmavým rohem a přímým světlem pouliční lampy nebo měsíce bude nejméně 2000krát nebo 11 kroků. Často je rozdíl 10 000krát nebo 13 kroků. Dokud fotoaparát nedokáže dostatečně zachytit tento rozsah jasu v jednom snímku, často vidíte buď černé části snímku, nebo zvýrazněné pouliční lampy, které v noci nemají v záběru žádnou barvu nebo polotóny.

Je to stejné, jako když se snažíte střílet proti slunci. Buď vidíte bílou oblohu a jasné detaily ve spodní části snímku, nebo naopak modrou oblohu a bílé mraky, ale černé ve spodní části. Lidské oko dokáže snadno rozlišit tyto rozdíly v jasu, a to jak v noci, tak při pohledu směrem ke slunci např. při západu slunce . Naším úkolem je tedy zajistit, aby fotoaparát adekvátně zachytil jak detaily ve stínech, tak detaily v nejsvětlejších oblastech.

Jak již bylo řečeno, není možné toho dosáhnout v jediném snímku. Existuje z této situace nějaké východisko??

Největší výhodou fotoaparátu je, že změnou rychlosti závěrky můžete měnit množství světla, které zaznamenáváte. t.e. Pokud zvýšíte rychlost závěrky 2krát, posunete jas o 1 stupeň. Zdůrazňuji, že ji nezvyšujete, ale posouváte.

Pokud tedy pořídíte 3 snímky, z nichž první má 4krát o 2 kroky rychlou závěrku, druhý má normální rychlost závěrky a třetí má 4krát o 2 kroky pomalou závěrku, pak tyto tři snímky nebudou mít celkem 9 kroků, ale 9 + 2 + 2 = 13 kroků. To je dostatečně dobré pro většinu nočních a protisvětelných snímků. Tuto techniku fotografové poprvé použili před více než 100 lety, ale v té době byla technika fotoaparátů méně vyspělá, takže bylo nutné skládat na sebe více negativů a exponovat je současně.

Existuje několik programů, které mohou tuto práci udělat za vás. Používané programy jsou především Photoshop a Photomatix.

Tento obrázek ukazuje, jak Photomatix spojuje více snímků pořízených různými rychlostmi závěrky.

Proti slunci“ východ slunce.

Na jednom snímku je vidět jasná obloha, ale ve spodní části snímku chybí všechny detaily; v místech, kde je vidět struktura mraků, je obloha téměř bílá. Program „sešije“ tři snímky do jednoho, čímž získáte dobře definovanou oblohu a detaily ve spodní části snímku. Zde je další příklad.

Podle mého názoru je nejefektivnějším způsobem zpracování snímků nejprve použít Photomatix Pro, tj.k. lépe než Photoshop zpracovává více než tři snímky tím, že je „sešije“ do jednoho obrázku, je rychlejší a umožňuje zpracovávat mnoho souborů za sebou. Poté můžete přejít do aplikace Photoshop a fotografii „dokončit“.

Photomatix Pro je považován za jednu z nejvhodnějších aplikací pro zpracování HDR snímků. Vyvinula ji francouzská společnost HDRSoft. Výhoda Photomatixu oproti jeho analogům, stejně jako oproti HDR funkcím Adobe Photoshopu, spočívá v rychlosti generování složeného HDR snímku a v účinném mechanismu potlačení artefaktů duchů.

Photomatix Pro dokáže automaticky vytvořit snímek s širokým dynamickým rozsahem pomocí informací EXIF zaznamenaných fotoaparátem , zpracovat a spojit do jedné fotografie libovolný počet snímků, které zobrazují stejnou scénu s různými kontrastními poměry. Žádná ztráta stínů nebo detailů. V aplikaci Photomatix Pro existuje šest způsobů prolínání více fotografií pro dávkové zpracování.

Photomatix Pro nabízí dvě metody řešení problémů spojených s možnou ztrátou detailů ve světlech a stínech.

– Prolínání expozic: Spojení několika fotografií s různými expozicemi do jedné fotografie s vyšším dynamickým rozsahem.

– Mapování tónů: Detaily ve světlech a stínech jsou rekonstruovány vytvořením obrazu HDR, který je zpracován při přípravě na tisk nebo přehrávání.

Pracovní postup Photomatix je rozdělen do dvou částí. Nejprve se z uživatelsky vybraných nezpracovaných souborů vytvoří složený 32bitový obraz s vysokým dynamickým rozsahem. Tento záznam lze uložit ve formátu RGBE nebo OpenEXR a v budoucnu jej znovu načíst. Uživatel pak vybere a nastaví režim algoritmus pro převod tónů složeného obrazu na normální úzký dynamický rozsah, který lze uložit v 16bitovém TIFF nebo 8bitovém JPEG formátu.

Pokud metadata ve zdrojových souborech obsahují vyčerpávající a konzistentní informace o použité expozici, vypočítá Photomatix hodnotu expozice automaticky. Pokud nejsou k dispozici žádná metadata byl použit objektiv, který nepřenáší hodnotu clony do fotoaparátu nebo pokud jsou stejná je použita série souborů JPG nebo TIFF vytvořených z jednoho originálu RAW , software vyhodnotí expoziční krok a požádá uživatele o potvrzení volby nebo o ruční nastavení expozičního intervalu.

Porovnání programu PhotomatixPro s jiným softwarem HDR

Informace z oficiálních stránek vývojáře //hdrsoft.com

	Photomatix Pro	Photomatix Essentials	Zásuvný modul Aperture	Zásuvný modul pro Photoshop	Zásuvný modul Lightroom sloučení s 32bitovým zásuvným modulem
Sloučení snímků pořízených v režimu „bracketing“	Ano	Ano	Ano	Ne *	Ano
„Mapování tónů pomocí metody Detail Enhancer	Ano	Ano	Ano	Ano	Ne
Další nastavení nástroje Enhancer Podrobnosti o nástroji Enhancer	Ano	Ne	Ano	Ano	Ne
Mapování tónů HDR a optimalizace kontrastu	Ano	Ano	Ano	Ne	Ne
„Expozice Fúze s Fúze/přírodní	Ano	Ano	Ano	Ne	Ne
„Expoziční fúze“ a expoziční metoda Fusion/Real-Estate určená pro interiérové scény s výhledem z okna za slunečného dne	Ano	Ne	Ne	Ne	Ne
Nástroj Dokončovací dotyk doostření, kontrast	Ano	Ano	Ne	Ne	Ne
Zpět na Mapování tónů Fusion	Ano	Ano	Ne	Ano	Ne
Metoda fúze z jednoho souboru Raw	Ano	Ne	Ne	Ne	Ne
Automatické zarovnání fotografií pořízených v ručním režimu	Ano	Ano	Ano	Ne *	Ano
Automatické odstranění duchů	Ano	Ano	Ano	Ne *	Ano
Lze nastavit automatickou deghosting artefaktu Automatic Deghosting	Ano	Ne	Ne	Ne *	Ne
Vybíratelný nástroj pro odstranění artefaktů duchů Deghosting	Ano	Ne	Ne	Ne	Ne
Kontextová nápověda ve vestavěných předvolbách	Ano	Ano	Ano	Ne	Ne
Kontextová nápověda ve vlastních předvolbách	Ano	Ne	Ne	Ne	Ne
Možnosti zobrazení definovaných předvoleb	Ano	Ne	Ne	Ne	Ne
Ukládání a načítání uživatelských předvoleb	Ano	Ano	Ano	Ne	Ne
Dávkové zpracování fotografií pořízených v režimu bracketingu	Ano	Ne	Ne	Ne	Ne
Dávkové zpracování jednotlivých souborů	Ano	Ne	Ne	Ne	Ne
Automatická redukce chromatické aberace	Ano	Ne	Ano	Ne	Ne
Automatická redukce šumu	Ano	Ano	Ano	Ne	Ano
Maximální počet fotografií na jednu relaci v režimu „bracketing“	Neomezené	5	Neomezené	Ne	Neomezené
načítání obrázků JPEG, RAW a TIFF 8 a 16 bitů	Ano	Ano	Ano	Ano	Ano
Otevírání a ukládání 32bitových souborů HDR	Ano	Ne	Ne	Ne *	Pouze TIFF s pohyblivou řádovou čárkou TIFF s pohyblivou řádovou čárkou
Integrace s bezplatným doplňkem Lightroom	Ano	Ne	Ne	Ne	Ne
Typ aplikace	Samostatný program	Samostatný program	Je vyžadována clona 2 nebo pomalejší	Vyžaduje aplikaci PhotoshopCS2 nebo vyšší	Vyžaduje aplikaci Lightroom 4 nebo vyšší

* od verze Photoshop CS2 můžete spojit fotografie s bracketingem do 32bitového souboru HDR a číst/zapisovat 32bitové soubory HDR. Od verze Photoshop CS5 existuje funkce pro odstranění artefaktů.

Praktické tipy pro fotografování v protisvětle a v noci

Jaký fotoaparát je vhodný pro tento druh fotografování??

Pro snímky v protisvětle je vhodný jakýkoli fotoaparát s režimem priority závěrky.

Jakou „clonu“ zvolit?

Záleží na fotografovaném objektu, ale pro noční scény je nejlepší mít clonu menší než f/5 až f/8, tj.k. potřebujete jasný a ostrý obraz.

Jakou ISO zvolit?

Odpověď je o něco složitější. Je zřejmé, že je lepší fotografovat s nízkou citlivostí ISO, přesněji řečeno, při citlivosti ISO nad 2 500 se šum stává velmi znatelným a jeho odstraňování určitě zhorší výsledek. Snažte se proto nepoužívat ISO vyšší než 500.

Malý trik

Čím jemnější je textura objektu, tím méně šumu je na něm vidět.e. pokud fotografujete stromy, listí atd.p. můžete nastavit 3000ISO, ale pokud fotografujete zeď, oblohu nebo podobný plochý objekt, je lepší nefotit s citlivostí vyšší než 500ISO.

Ilustrace, že můžete nastavit velmi vysokou hodnotu ISO a získat spoustu jemných detailů.

Fotografujte z ruky nebo ze stativu?

Jaký čas závěrky je třeba zvolit

Formální odpověď zní: rychlost závěrky by měla být nastavena tak, aby objekt nebyl při expozici rozmazán. Existuje pravidlo: rychlost závěrky by měla být kratší než „ohnisková vzdálenost“ vašeho objektivu vynásobená takzvaným „Kropovým faktorem“.

t.e. pokud má váš objektiv ohniskovou vzdálenost 50 a ořezový poměr 1,4 jako fotoaparáty Canon řady 50 , musí být rychlost závěrky vyšší než 50 x 1,4 = 70. Nejbližší číslo k tomuto číslu je 100. t.e. rychlost závěrky 1/100 s. Pokud nemáte při této rychlosti závěrky dostatek světla, zkuste zvýšit ISO na 500, pokud ani to nestačí, vezměte stativ nebo něco jiného, čím ho můžete nahradit.

Malý trik

Nastavení rychlosti závěrky na „samospoušť“ při fotografování zvyšuje rychlost závěrky potřebnou k zamezení rozmazání snímku.

t.e. ve výše uvedeném příkladu jsme použili rychlost závěrky 1/100 s nebo pomalejší, ale pokud nastavíte časovač na „samospoušť“, můžete dosáhnout skvělých výsledků s rychlostí závěrky 1/40 s. To znamená, že můžete fotografovat tmavší objekty.

Použití automatického nebo ručního ostření

Při fotografování nočních scén je lepší použít „manuální ostření“, tj. k. při slabém osvětlení často nefunguje automatické zaostřování nebo se nepodaří zaostřit.

Malý trik

Většina nočních snímků se pořizuje zaostřením na „nekonečno“. Nejjednodušší způsob, jak to udělat, je tento.

Zaostřete na jakýkoli jasný objekt vzdálený více než 50 metrů. Objektiv se nastaví na nekonečno. Pak nastavte objektiv na manuální režim a zůstane v tomto nastavení.

Pak namiřte objektiv na požadovaný objekt.

Při použití stativu můžete nastavit rychlost závěrky na sekundu nebo pomaleji.

Malý trik

Mnoho moderních fotoaparátů má režim „odečítání tmavého pozadí“, který se obvykle nastavuje na časy závěrky delší než 2 sekundy.

Toto nastavení několikanásobně snižuje šum při fotografování nočních scén.

Pokud tedy vidíte, že potřebujete rychlost závěrky 1 sekundu, zvyšte clonové číslo tak, aby optimální rychlost závěrky byla delší než 2 sekundy.

Jak zvolit nejlepší rychlost závěrky, o kolik pomalejší pro „přesvětlený záběr“ a o kolik pomalejší pro „tmavší záběr“.

Existují tři zásadně odlišné způsoby, jak toho dosáhnout. První metoda je určena pro fotoaparáty, které nemají histogram jasu během záznamu viz návod k obsluze fotoaparátu a nemají režim Bracketing.

Tato funkce je u moderních bezzrcadlovek a digitálních zrcadlovek povinná. Tato funkce není k dispozici u jednoduchých kompaktních fotoaparátů. V takovém případě nastavte fotoaparát na režim „Priorita clony“. Nastavte clonu na f/5 až f/8 f/8 je lepší .

Poznámka! Při fotografování nezapomeňte použít samospoušť nebo dálkové ovládání, abyste se po uvolnění spouště fotoaparátu NEDOTÝKALI.Poté zaberte objekt a poznamenejte si rychlost závěrky, která je zachycena voličem rychlosti závěrky. Poté přepněte do manuálního režimu, nastavte clonu a rychlost závěrky na stejnou hodnotu a vyfoťte snímek. Poté zvyšte rychlost závěrky o dva stupně a pořiďte snímek „Dark Frame“. Poté se vraťte do režimu „pomalá závěrka“ a snižte rychlost závěrky o dva stupně. Vezměte si „Dark Frame“.

Druhá metoda je užitečná, pokud má váš fotoaparát režim Bracketing. Nejprve nastavíte rychlost ISO a clonu, jak je popsáno výše, a poté určíte „optimální rychlost závěrky“. Poté nastavte režim Bracketing na +/- 2 stupně a pořiďte tři snímky v automatickém režimu.

Třetí možnost použijte, pokud je možné zobrazit histogram jasu na displeji fotoaparátu. Nejprve proveďte vše jako v předchozích variantách až do okamžiku volby rychlosti závěrky, poté přepněte do manuálního režimu „Manual“ a při pohledu na histogram jasu snižujte rychlost závěrky, dokud z histogramu zcela nezmizí nejjasnější prvky. Poté pořiďte snímek.

To bude nejtemnější snímek. Zapamatujte si rychlost závěrky. Pak zvyšte rychlost závěrky, dokud nezmizí nejtmavší části histogramu. Vyfoťte se. Jedná se o „přeexponovaný snímek“. Zapamatujte si rychlost závěrky.

Pak tato čísla sečtěte a vydělte polovinou. Výsledné číslo je rychlost závěrky pro třetí snímek. Pokud byl například nejsvětlejší snímek nastaven na 10 sekund a nejtmavší snímek na 2 sekundy, pak by měl být třetí snímek nastaven na 10 + 2 2 = 6 sekund.

Třetí metoda poskytuje nejlepší výsledky.

Malé triky

1. Krásné „paprsky“ kolem jasných světel jsou vytvořeny úzkou clonou. Pokud tedy nechcete, aby se kolem zářících bodů z luceren objevily paprsky, otevřete clonu. Při cloně menší než f/5 obvykle není vidět mnoho světla v okolí lucerny.

Pokud naopak chcete vytvořit krásné dlouhé paprsky kolem jakékoli lucerny, zvyšte clonu na hodnotu vyšší než f/8. Čím vyšší číslo, tím delší budou paprsky.

Ilustrace, že při nízké cloně nejsou kolem hořících svíček žádné „paprsky“.

Stejné svíčky byly vyfotografovány při vysokém clonovém čísle f/21 , které kolem nich vytváří skvělé „paprsky“.“

2. Snažte se zabránit tomu, aby nejjasnější a nejbližší pouliční lampy zdroje světla byly zakryty například stromem, sloupem veřejného osvětlení nebo čímkoli jiným. Pokud světlo z lucerny svítí přímo do objektivu, dochází k velkému oslnění.

3. Pokud používáte vlastní zdroj světla, jako je baterka, světlomety automobilu apod.p., která NEmůže osvětlit vše najednou, pak pořídit několik snímků, které postupně osvětlují různé části objektu. Pokud je každý ze získaných snímků „přeexponovaný“, pak po jejich sečtení v některém z výše uvedených programů bude objekt osvětlen současně ve všech směrech.

4. Nefotografujte v noci a v protisvětle, když fouká vítr.k. větve a listy se během této doby vlní; pokud je rychlost závěrky pomalá nebo pokud skládáte několik snímků za sebou, budou rozmazané.

Zřetelně vidíte, že všechny malé větvičky na bříze jsou „rozmazané“ kvůli chladnému větru.

Závěrečná sekvence pro zachycení noční scény.

1. Vyberte si téma.
2. Nastavte stativ a fotoaparát tak, aby nebyl v přímém světle okolních luceren.
3. Zaměřte fotoaparát na nekonečno a uzamkněte jej v manuálním režimu.
4. Nastavte citlivost ISO na 200 až 400 nebo vyšší v závislosti na fotografovaném objektu.
5. Nastavte režim priority clony na hodnoty f/5 až f/8 pokud chcete mít velké a krásné světlé body, nastavte vyšší clonu než f/8 .
6. Pomocí jednoho ze tří výše popsaných způsobů vyberte tři rychlosti závěrky, pořiďte tři snímky.
7. Zpracujte tyto snímky v jednom z programů. Nebo zašlete snímky ke zpracování do fotolaboratoře.

Konečná sekvence pro pořízení snímku v protisvětle je v podstatě stejná. Jediný rozdíl je v tom, že to můžete dělat bez stativu.

Malý trik

Pokud chcete, aby sluneční paprsky byly maximálně kontrastní, nefotografujte napříč paprsky, ale podél nich.

Ukázka schovávání ve stínu při nočním fotografování.

Ilustrace vzhledu denních paprsků při vysoké cloně.

Ilustrace pro fotografování proti slunci při nízkém clonovém čísle kombinací tří snímků.